Pes v bytě

8. 5. 2017

Víte, že v České republice žije ve čtyřech a půl miliónu domácností takřka dva milióny psů? To znamená, že každý pátý člověk má psího kamaráda. Přátelé z říše zvířat jsou jedineční, bezvýhradně nás milují, jsou věrní a soužití s nimi je zábavné a rovnoprávné. Může však přinášet i problémy, pokud s nimi nežijete ve vlastním domě na samotě u lesa. Poradíme vám, jak se potížím vyhnout.

Pozor na samotu
V domě či bytě, který vám patří, nemusí být chov psa problém. Ovšem jen pokud máte vhodně vybrané plemeno a dodržujete několik zásad. Váš pes by totiž rozhodně neměl svým chováním obtěžovat okolí. Společenství vlastníků jednotek ani bytové družstvo sice nesmí zvíře v bytě zakázat, ale to neznamená, že pes může rušit sousedy nadměrným hlukem či nečistotou ve společných prostorách domů. Nezanedbatelný je i správný výcvik. Jestliže svého psa dostatečně nenavyknete na samotu, může svou nespokojenost dávat najevo nadměrným a hlučným štěkáním nebo i vytím. Z toho pak může být nepříjemný problém pro všechny zúčastněné. Psi jsou společenská zvířata a samota je pro ně něco nepřirozeného. Ne všichni se naučí snášet dlouhé odloučení. Jestliže víte, že kvůli práci budete nechávat svého psího kamaráda celý den zavřeného, raději si pořiďte kočku. Předejdete tak možným potížím, které někdy musí řešit zodpovědné úřady či dokonce policie.

Pes v nájemním bytě
Jak to bude s vaším chlupatým spolubydlícím, žijete-li v bytě nájemním? Podle nového občanského zákoníku nesmí pronajímatel svým nájemcům chov psa zakázat. V rámci udržení dobrých vztahů mezi majitelem pronajímané nemovitosti a nájemcem je ale samozřejmě lepší se na všem předem domluvit. Majitelé mají většinou obavu z poničení vybavení nemovitosti, ale i to lze řešit. V takových případech doporučujeme jako jednu z možností navýšit hodnotu jistoty (podle nového občanského zákoníku se pronajímateli neplatí kauce, ale jistota). Vzhledem k vybavení bytu lze tuto částku stanovit na dvojnásobek až trojnásobek měsíčního nájmu. Ze zkušenosti víme, že majitelé psích mazlíčků s touto praxí počítají a většinou není problém se domluvit. Jistota může v některých případech posloužit k uvedení nemovitosti do původního stavu, pokud by se vyskytl nějaký problém. Dalším právem majitele je stav nemovitosti v rozumných intervalech a po předchozím upozornění kontrolovat. Nájemce by měl majiteli vyjít vstříc a nemovitost udržovat.

Zvíře není překážka
Chtěli bychom na pronajímatele apelovat, že vlastnictví zvířete by nemělo být hlavním kritériem k výběru ideálního nájemce. Je potřeba posuzovat i další okolnosti, jako je třeba ochota se domluvit na rozumných podmínkách nájmu, když bude byt obývat pes (nebo kočka). Pokud máme na potencionálního nájemce dobré reference a komunikace probíhá bez problému, upozorníme našeho klienta i na tato pozitiva, která by měla být stěžejní při výběru ideálního nájemce.

Jaké zvolit plemeno
Mnohým problémům lze jednoduše předejít již samotným výběrem pejska. Je třeba brát v úvahu jeho povahu a potřeby. Nezapomínejme také, že zvíře si nepořizujeme jen na pár měsíců. Pes je závazek na dalších až patnáct let. Psích plemen je tolik, že si vybrat může opravdu každý.
V první řadě si musíme uvědomit, co vlastně od psa očekáváme a jak se mu budeme věnovat. Pokud psa chceme především jako společníka na klidné procházky a do bytu a nebudeme s ním sportovat ani jej nějak zvláště cvičit, zvolíme plemeno klidnější a rozvážnější (a zapomeneme třeba na ohaře a teriéry, i když se nám hrozně líbí). Sportovně nebo turisticky naladění lidé zvolí plemeno atletičtější a pohyblivější. Hyperaktivní plemena (borderky, jack russel teriéři, ohaři) jsou vhodná pouze v případě, že se jim budeme věnovat několik hodin denně, cvičit je nebo s nimi sportovat. Pes s nadbytkem energie a nedostatečným psychickým i fyzickým zaměstnáním se bude velmi pravděpodobně chovat problematicky – ničit zařízení bytu, výt a štěkat v nepřítomnosti pána, rvát se, neposlouchat apod.
Nezapomeňte také na reakci okolí, s velkým psem budete muset lidské nevoli čelit také daleko častěji než s malým. Zatímco miniaturního pejska v tašce s sebou vezmete téměř kamkoliv, pořízení velkého psa obnáší problémy s cestováním, vstupem do obchodů či do práce, musíte kvalitně zabezpečit pozemek a auto vyměnit za kombíka.
Mnozí majitelé či chovatelé vám sice řeknou, že „co si vychováte, to máte“, ale je to pravda jen do určité míry. Geny vymazat nelze a nemá smysl se trápit se psem, který by chtěl dělat něco úplně jiného, než co mu dokážeme poskytnout.

Příklady:
• klidný pes do bytu pro méně aktivní majitele: mops, francouzský buldoček, anglický buldog, kavalír king charles španěl, čínský naháč, lhasa apso, shi-tzu, havanský psík, boloňský psík, baset, čivava, pražský krysařík, pekingský palácový psík
• pes pro aktivnější majitele – zlatý retrívr, pudl, bílý švýcarský ovčák, šeltie, kolie, maltézák, westík, jezevčík, kokršpaněl, leonberger, novofundlandský pes, pyrenejský horský pes, německá doga, německý ovčák, soft coated wheaten teriér, stafordshirský bulteriér, bernský salašnický pes, dalmatin, jorkšírský teriér, boxer, bulmastif, italský chrtík, vipet, malý knírač, bearded kolie, český teriér
• pes pro sportovce a turisty – labrador, stafordshirský teriér, flat coated retrívr, rhodéský ridgeback, hovawart, bígl, boxer, dobrman, irský setr, knírač, beauceron, český strakatý pes, sibiřský husky, krátkosrstá kolie
• pes pro ty, kteří jej budou aktivně cvičit nebo se věnovat psím sportům – belgický ovčák, australský ovčák, border kolie, chodský pes, jack russel teriér, výmarský a maďarský ohař, foxteriér.